| |
22.3.2003
Blíží se konec března a já jsem
zjistil, že tady na jihu Missouri v podstatě nemají jaro ani podzim jako u nás.
Zima se za pár dnů změní v léto a naopak. Včera a předevčírem pršelo,
což znamená, že se tady dalšího deště už asi nedočkám :-) Venku je nádherně,
téměř každý víkend jezdíme se sestrami a kamarády k jezeru. Jako jarní
sport jsem si nakonec zvolil tenis, vzhledem k velmi nízké úrovni našeho týmu
je to docela zábava :-)
Vysvědčení za 3. čtvrtletí opět nebylo
nejhorší, soutěže se taky docela povedly. Někdy v dubnu se zúčastním státního
kola v FBLA soutěžích (Networking Concepts, Technology Concepts a Website
Development) a když to půjde hodně dobře, postoupil bych do celonárodního
kola, které se letos koná v Dallasu (Texas). V Science Olympiad náš
tým jako celek o jedno místo nepostoupil do státu, já osobně jsem získal
zlato v obou chemických disciplínách a bronz v jedné fyzikální.
Zbytek březnového příspěvku bych rád věnoval
tomu nejdůležitějšímu tématu - válce. Budu se Vám snažit objektivně
nastínit, co se tady asi tak děje. Nejprve ale musím zdůraznit jednu věc,
protože mi chodí poměrně dost dotazů, jestli jsem tady v bezpečí apod.
Monett, Missouri je poslední místo v USA, kde by se mohlo něco stát :-) Takže
nemějte starost a ani se nebojte, že by nás AFS poslala domů předčasně,
pokud to někdo někde někdy řekl, je to fáma.
Oficiálně je kolem 60-75% Američanů pro
válku a podporují rozhodnutí své vlády. U nás ve škole je to podle mých
průzkumů tak 80-90% lidí. Důvodů je několik. Někteří si myslí, že Irák
je opravdu bezprostřední nebezpečí pro USA, někteří věří, že vláda
je tak dobrosrdečná a pomáhá Iráčanům nastolit demokracii, přičemž utrácí
několik stovek miliónů dolarů denně za válku a školám snižuje rozpočet,
někteří prostě věří jednoduché teorii, že Irák je zlo a USA dobro. Pak
je tady taky pár takových, kteří prostě mají rádi válku, nebo si říkají
"Proč ne, když mají hodně ropy...", nebo se prostě musí pomstít
někomu za Dvojčata. Pár lidí samozřejmě válku odsuzuje, nebo odsuzuje
nejméně způsob, jakým byla zahájena. Většina lidí by ale ještě před
dvěma měsíci nebyla schopná Irák na mapě najít.
Zajímavé zážitky ale plynou z věcí,
které s válkou přímo souvisí a které se dějí tady. První překvápko
bylo masové dárcovství krve. Do školy přijelo pár lidí s jakousi polní
nemocnicí, kterou rozbalili v tělocvičně a téměř všichni nad 17 let
mohli dát krev (a většinou dali). Já jako člen studentského senátu jsem
pomáhal křísit slabší jedince... (jelikož jsem ještě dobíral
antibiotika, tak jsem měl výmluvu, proč krev nedávat :-))
Spojené státy mají profesionální armádu.
Protože je ale velmi finančně výhodné v armádě být, každý má v rodině
nebo alespoň mezi známými člena armády. Proto se válka dotýká většiny
lidí velmi osobně. V úterý, 18.3.2003, se ve školní tělocvičně sešlo přibližně
2000 lidí z okolí aby se rozloučili se 150 místními vojáky odjíždějícími
do Iráku. Mezi oněmi dvěma tisíci byly hlavně rodiny a známí vojáků,
ale i spousta dalších lidí z místní komunity. Asi hodinový ceremoniál s
nastoupenými vojáky byl velmi dojemný, školní kapela hrála hymnu, školní
sbor poté zpíval píseň "God Bless America", vojenští velitelé a
různí politici pronášeli proslovy, uskutečnily se i dvě modlitby. Tohle
bylo něco, co se skutečně nedá popsat a snad ani vyprávět, musí se to zažít.
Běhal mi mráz po zádech když jsem viděl, jak neuvěřitelně je v takovéto
situaci národ sjednocen, jak dlouho zní potlesk a pískání, když vojáci přicházejí.
Z tělocvičny odcházela většina se slzami v očích, další hodinu či dvě
bylo po celé škole a okolo ní vidět mnoho smutných obrázků, jak se
vojáci loučí se svými rodinami. Nebyl to ceremoniál jen tak pro parádu, po
chvíli nastoupili do autobusu a byli pryč. Všichni doufají, že jenom na
rok...
Toť asi pro tentokrát vše, děkuji
všem za emaily, které dostávám a omlouvám se, pokud mi to trvá trochu déle,
než odepíšu. Mějte se hezky.
Michal
P.S.: Jsem docela rád, že nejsem Francouz.
Vypukla tady docela dost velká vlna nenávisti k Francouzům a vtipy o nich během
několika dnů okamžitě převážily vtipy o policajtech, blondýnách apod.
  
[ Úvod ] [ Missouri ] [ Jak se mám ] [ Postřehy ] [ Fotky ]
| |
|
