Jak to jde - říjen
Last updated: 21.10.2004 09:01:58

                 

 
   27.10.2002
     Vítám všechny čtenáře stránek v rubrice, která by se možná spíš měla jmenovat "Jak to šlo - říjen". Opravdu to utíká docela rychle a tak než se stane pár věcí, které stojí za zmínku, je konec měsíce...
    Máme tady nádherný podzim. Občas prší, teploty hodně klesly, ale okolí vypadá dobře. Při jednom tréninku v parku jsem se to snažil zachytit, tak se podívejte do fotek z října. Sezóna podzimních sportů se chýlí ke konci, v běhu nás čeká poslední závod, tzv. "District". Pouze v případě umístění v první patnáctce bych se zúčastnil ještě celostátního kola v Jefferson City. Asi 6 nebo 7 medajlí jsem získal, ale řekl bych, že toho běhání bylo akorát a že už to chce změnu. Ta přijde rychle, bude to zimní námaha nazvaná wrestling.
    S angličtinou už nejsou téměř žádné problémy, kamarádi a kamarádky by také byli. Slovo kamarád tady ale znamená trochu něco jiného, je to prostě člověk, se kterým se bavím, protože máme nějakou společnou aktivitu, je to prostě něco míň. Důvodem je podle mě již zmiňovaný fakt, že s lidmi se může člověk bavit tak akorát při obědě (za cenu času na naplnění žaludku), nebo při mimoškolních aktivitách. S ostatními se většinou vidím na jedné hodině za celý den, takže spíš známí... Podobně to vypadá i s páry. Aby jste poznali, že ti dva jsou "boyfriend & girlfriend", musí to obvykle říct. Je tomu tak jak ve škole, tak i mimo školu, ve většině případů. Důvod bych v tomto případě viděl jednak v pravidlech, která jakýkoliv fyzický kontakt ve škole hodnotí jako přestupek (PDA - public display of affection), tak i v časté víře v Boha a věcech s tím spojených...
    Já kromě běhání pravidelně navštěvuji ještě setkání studentského senátu, jehož heslo je "Full service", což znamená nejen sloužit škole, ale i celé komunitě. Pořádají proto spoustu akcí, jako například večeři pro důchodce ve škole, kde s nimi hrajeme bingo a tak, různé sbírky, také jsme byli hrát bowling s postiženými dětmi. Připomínám, že na všechny tyto akce si musíme vydělat peníze sami, škola nedá ani cent, takže uklízíme odpadky na velkém prostranství po nějaké akci apod. Často prodáváme na různých akcích jídlo a nápoje ve stánku. To taky není nejzábavnější, ale občas to má výhodu. Naposledy jsme prodávali na leteckém dnu a pak jsme se mohli proletět nad městem. Podařilo se mi vyfotit naši školu, tak se podívejte. Aspoň uvidíte, že jsem nelhal s tím parkovištěm :-) 
    Co se všedních dnů týče, narozdíl od některých ulejváků v ČR :-) jsme měli zatím jen jeden den volna. Vypravil jsem se do místní mezinárodní firmy EFCO, která vyrábí nějaká okna a tak, já jsem tam byl omrknout počítačový systém, protože jsem se před tím seznámil s jedním zaměstnancem - programátorem. Ostatní dny jsou stejné, už jsem si zvykl na nároky učitelů a na všechno ostatní. Úkoly do půlnoci jsou dávnou minulostí, všechny si udělám při chemii. Nechci aby to vypadalo jako vychloubání, ale musím podotknout, že na tu dvouhodinovku chemie, kterou mám každý den si nosím už asi 14 dní laptopa, sedím vzadu, vždycky udělám co se po mě chce a pak mám tak 20 minut volno, než to udělají ostatní...:-) Taky jsem po několika odevzdaných promptech zjistil, že angličtinářka chce plnou stránku, to je vlastně jediné kritérium, a tak když jsem za tři čtvrtiny stránky s malými písmeny nedostal plný počet, začal jsem používat nelinkovaný papír, písmena jsem 3x zvětšil, takže toho napíšu méně, ale "za plnej". První čtvrtletí bylo uzavřeno, někdy příští týden dostaneme vysvědčení a začínáme s "čistým štítem". Zatímco u nás, když máme 0, tak máme 0, tady se použitím chytré matematiky (limit x/x, kde x se blíží k nule, je jedna...) motivují žáci slovy "Začínáte s áčkem (100%)". Ať je to jak je to, prostě máme místo dvou pololetí čtyři nezávislá čtvrtletí...
    Jeden obrovský rozdíl v myšlení je způsob výchovy dětí (resp. studentů). Zatímco u nás je středoškolák považován za něco, co má mozek a je schopno ho použít a tudíž dělat vlastní rozhodnutí, tady je tomu přesně naopak. Je to jedna z věcí, nad kterou kroutím hlavou téměř pořád. Středoškolák je miminko, které se musí ochránit proti všem nebezpečím světa. Připomínám, že podle zákona je hranice plnoletosti 18 let, pouze alkohol se může kupovat a konzumovat od 21. Takže, zákaz posílání emailů ze školy, aby náhodou někdo nedostal nějakou sprosťárnu ve škole, filtrování spousty internetovských stránek, cokoliv, kde se objevují sprostá slova, ať už je to třeba film, který je normálně dětem přístupný, se ve škole neobjeví ani náhodou. Pokud student nebydlí sám, musí mít každý kus papíru, který dostane ve škole podepsaný od rodičů, pokud chce jet se známými dříve z odpoledního závodu domů, musí mít lístek od rodičů, i kdyby mu bylo 20. Známky se po skončení čtvrtletí pro jistotu telefonují rodičům domů. Přitom nám ale vtloukají do hlavy každou chvíli, jak důležité je dělat vlastní rozhodnutí a nést za ně zodpovědnost. Výsledkem je, že rodiče i učitelé si myslí, že jsou v boji proti drogám apod. velmi úspěšní. Protože se ale pohybuju mezi teenagery, můžu s naprostou jistotou říct, že nejsou. Pouze mají studenti vyvinuté lepší metody na ukrývání. Další důsledek? Místo co by studenti zalezli v poklidu do hospody jako u nás, tady musí pít apod. v autě a za jízdy (stojící auto je nápadné), což není zrovna nejbezpečnější...
    Musím se přiznat, že jejich přístroje na filtrování emailů odhalily i mě. Ne, že by přímo zjistili, že já posílám emaily, ale používal jsem volny.cz na občasné zkontrolování emailů. Asi po 14 dnech byla celá doména zakázaná, tudíž se nikdo ze školy teď nedostane na nic, co má v adrese volny, takže ani moje stránky. No nic, používám click.cz, na který mi chodí přesměrování a čekám, až to odhalí a zakážou.
    Poslední věc, kterou bych rád zmínil je křesťanství a víra v Boha. Ti, kteří mě znají, vědí, že rád diskutuju na tohle téma. Tady ale jako jediný ateista dostávám sodovku. Chodím proto do kostela, abych do toho všeho lépe pronikl. Mám tam čas přemýšlet o tom, co se to vlastně děje. Jsou to neuvěřitelně silné zážitky, které mě pokaždé nutí s někým se o tom "pohádat". Navíc jsem v poslední době dostal dvě bomby i od nás - jednak mi jeden spolužák poslal svoji studii na téma "věda a víra", jednak mi jeden můj kamarád, který vždycky argumentoval se mnou, napsal, že přes prázdniny uvěřil. Takže až se na stránkách objeví něco jako "Něco navíc", je to můj názor pro zájemce. 
    Hezký podzim, šťastnou ruku při volbách, úspěšné zvládnutí summitu NATO a hlavně dobrou náladu Vám všem přeje Michal.
    

 

Back Up Next

Úvod ] Missouri ] Jak se mám ] Postřehy ] Fotky ]

 

               

Optimální rozlišení - 1024x768, minimálně 800x600.
© Michal Bachman, 2002-2004
Veškeré ohlasy prosím sem.